Rozhovor s Jiřím Ledvinkou nejen o knize OD POČÁTKU K PRVOPOČÁTKU
Co si máme představit pod pojmem Prvopočátek? Je to stav, kdy zažíváme spojení s Bohem?
Je to stav, do kterého by mělo lidstvo obecně směřovat, stav, kdy nás neovládají programy mysli.
Spousta lidí řekne, já v Boha nevěřím a třeba se jim i daří dobře, fungují ze srdce a někteří se na druhou stranu Bohem ohánějí a v realitě je to úplně jinak… Zajímá mě hlavně ta srdečná skupina, která si Boha do života nepřizvala (tedy ne vědomě). Je nutný vědomý kontakt s Bohem? Mnoho lidí dnes už pracuje s myslí, s programy, snaží se být pozorovatelem myšlenek, touží po klidu, snaží se žít v přítomnosti. Mluví o vědomí, kde je tedy Bůh? Láskyplný Otec? Kdo nebo co je Bůh-Otec v době kvantové fyziky? Mohu cítit a prožívat samu sebe, být se sebou v propojení, cítit lásku, ale Boha vyloučit?
Ti, kteří fungují ze srdce, mohou spojení s Bohem částečně prožívat, aniž by ho tak museli nazývat… to není zas tak důležité. Pokud, ale nejsou otevřeni Bohu na té úrovni, že by s ním chtěli být v kontaktu, je jejich spojení omezeno a komunikují s Ním (nebo On s nimi) jen v určité oblasti života nebo omezené míře.
Ano, Bůh je láskyplný a bez podmínek, ale abys ho cítila, musela bys chtít být a také se prožívat na určité úrovni. V tom nám právě brání myšlenky a emoce, proto je potřeba nechat celý svět a jeho fungování navždy za sebou, protože realita, ve které běžně fungujeme, je už pokřivená. Kvantová fyzika je sice v pořádku, ale vzhledem k tomu, že většina lidí ji využívá pouze k tomu, aby si splnila své záměry, a s tím se spokojí, chybí jim právě ono prožívání Boha sobě – kdy odpovědi pak vnímáme jako svá vlastní rozhodnutí, nepřichází odněkud zvenku. Pokud ale komunikaci zavřeme, bude nám chybět ta nejvíce podstatná část, co na tom, že se plní přání, když je bytí nenaplněno. Je to jako byste měli milujícího otce, ale stáli jste pouze o jeho dary a nikoli jeho lásku a přízeň. Budete pak jako studna, která nikdy neviděla vodu. K poslední otázce, ano můžeš to tak mít, ale ta láska nebude nikdy stačit, každý, kdo touží po lásce, touží také po Bohu.
Proč by měl být Bůh součástí našeho života? Proč je to důležité?
Pokud by někdo chtěl přistupovat k Bohu, protože mu to nějaká autorita doporučila, nebo proto, že tím získá nějaké výhody (uzdraví se, získá peníze…), nemá o Něj doopravdy zájem. Člověk by měl chtít Boha poznat, protože sám chce, svobodně, bez podmínek.
Název knihy evokuje pocit, že jdeme tak nějak pozpátku, že se vracíme… co je vlastně myšleno slovem počátek?
Slovo „počátek“ vyjadřuje nevědomého člověka, který stojí na začátku a postupně se z něj stává člověk vědomý, který se k Bohu navrací. Vlastně i sám k sobě, protože díky zájmu o Něj a následné komunikaci se stává vědomou bytostí.
Napravuješ jednotlivé roviny bytí. Jak taková rovina vypadá? Jsou to jednotlivé oblasti života člověka, které dobře nefungují? Třeba zdraví, vztahy, rodová karma?
Ano, jsou to i jednotlivé oblasti života člověka, ale hlavně duše a bytí samotné (i bytí má své roviny). Dokážu napravit chod celé tvé bytosti, avšak je potřeba i vzájemná spolupráce, není však vyloučeno, že některé věci se napraví bez tvé snahy, protože kdybys na tom pracovala sama, trvalo by to moc dlouho, anebo bys na to ani nedosáhla, tam je pak potřeba Boží zásah, kdy to bude vyřešeno za tebe.
Jak konkrétně náprava vypadá? Práci s klientem říkáš proces – jak probíhá? Posiluješ klienta energeticky, dostáváš informace, které má klient v ten okamžik dostat?
Proces samotný probíhá v pozadí, je to právě to, na co by klient nedosáhl a je mu pomoženo Božím zásahem napravit (tedy je to vyřešeno bez jeho přičinění). Informace klientovi předávám také – třeba co konkrétně má vyřešit, nebo k čemu má zaujmout jiný postoj.
Je však zásadně špatně, pokud někdo chce jen vyléčit nějakou nemoc bez práce na sobě samém. I kdyby to tak fungovalo, za chvíli by ji měl zpátky, nebo by časem dostal jinou, protože v sobě, nebo ve svém okolí neutvořil prostředí odpovídající zdraví.
Pomáháš odhazovat falešné představy a programování? Jsou určité představy mezi lidmi rozšířené? Třeba z oblasti náboženské? Nebo představy o utrpení, nemoci…
Ano, rozhodně s tím pomáhám a je to moc potřeba. Mezi lidmi jsou rozšířené různé představy a to je právě velký problém. Měli bychom do svého života vpustit jen to, s čím jsme v souladu. Pokud o svém rozhodnutí pochybuješ, nebo nevíš, jestli je s tebou v souladu, tak je jasné, že není, protože to, co v souladu je, okamžitě poznáš. V oblasti náboženské jsou rozšířené hlavně názory o utrpení – že je potřeba si něco zasloužit, vytrpět. Pokud s tímto někdo souhlasí a uzná, že je možné, aby se mu toto dělo a to třeba i z důvodu, že to vidí u jiných, či ve světě, pak se mu to v životě tak děje.
Proto je potřeba systém utrpení ve svém životě definitivně zavrhnout a už se o něj nikdy nestarat, a to dokonce, ani v případě, že by se ještě nějakou dobu dělo. Tyto energie se vám potom vyhnou. A ještě jeden dodatek, pokud vám někdo nebo něco tvrdí, že si musíte něco zasloužit či vytrpět, pak tato slova nejsou od Boha.
Nacházíš se v určitém stavu vědomí, při setkání s tebou člověk zažívá klid a mír. Je to taková ochutnávka stavu, který je cílem člověka – stát se lidskou bytostí?
Ano, dalo by se to tak říct, ale klid je pouhý začátek, abyste si pak mohli tvořit vlastní realitu na Zemi podle vašich představ, které jsou s vámi v souladu.
Klidu nedosáhnete tak, že budete chtít vyřešit všechny vaše problémy, ale tím, že vaše problémy opustíte. Pokud situací musíte projít, zvážíte jen, jaké jsou vaše možnosti, nikdy ale problémy neřešíte dopředu ve zbytečném myšlenkovém chaosu, ale v přítomnosti.
Comments