Dokázal jste skloubit profesní dráhu stomatologa, pedagoga, vědeckého pracovníka, publicisty, podnikatele, moderátora… k tomu máte rodinu – lze takový záběr vůbec zvládnout? Co je vaším hnacím motorem?
Žijeme v éře univerzalistů. Lidí, kteří propojují různé světy, a to jsem já. Hnacím motorem pro mě je skutečnost, že nejzajímavější věci vznikají na hraně oborů a mě baví být při tom. Rodině se snažím poskytovat kvalitu, a ne kvantitu J.
Jste majitelem kliniky estetické medicíny, pobočky máte i v zahraničí – jak vnímáte pozici estetické medicíny u nás v Čechách a ve světě? Je estetická medicína vůbec obor nezbytně nutný?
Ze stomatologie je nutná akorát extrakce zubů. Přesto se ošetřuje výplněmi, dělají se korunky a třeba se zuby i bělí. Jistě není nutné léčit spoustu nemocí, za které si třeba lidé mohou sami – mají změnit životní styl. Je to otázka pohledu. Stáří je stoprocentně smrtelné. Pokud stárnete, stoupá vám riziko rakoviny více, než když „jen“ kouříte nebo pijete alkohol. Estetická medicína je o boji se stářím nebo aspoň jeho příznaky. Z jedné strany je to „pošetilost“, z druhé strany boj s nejstrašnější nemocí. Stačí, že vypadáte starý, nebo „nehezký“ a přicházíte o spoustu možností.
Jste vy sám „esteticky náročný“?
Já osobně nikoli, ale o tom to právě je – naplnit priority a potřeby různých lidí podle jejich priorit. Já dám peníze třeba do doutníku, ale to asi také není univerzální rada. Estetika velmi rozhoduje o našem uplatnění v životě. Já měl štěstí, že jsem se jako mladý prosadil a i vydělal nějaké peníze. To si pak člověk může dovolit i brát estetickou medicínu méně vážně. Pokud se chcete uplatnit vztahově, nebo společensky, je to jinak.
Vaším oborem je stomatologie – zažíváte určitou profesní deformaci, jste více kritický vůči nedokonalostem chrupu ostatních? Je váš chrup dokonalý?
Já jsem kurativní lékař – spíše jsem zavalen pacienty, kterým hrozí smrt, nebo „jen“, že už nic neukousnou. Ale také učím a provádím i estetické výkony a tak nějak hned vím, co bych uměl zlepšit, ale dotyčné tím nezatěžuji. Leda, když se zeptají.
Máte zkušenosti se zdravotní péčí a systémem v zahraničí, např. v USA. Jak byste hodnotil úroveň zdravotní péče a tedy i stomatologie u nás a ve světě?
Stomatologie má u nás několik vrstev. I na malých moravských vesničkách jsou stomatologické praxe na úrovni Curychu nebo New Yorku – zaplatíte si super kvalitu, a pokud dobře vyberete lékaře, tak ji dostanete. Dostanete ji i v Praze a třeba v Ostravě. Naopak, i pojišťovny se často diví, že za 1400 Kč ročně vůbec ještě nějaká „pojišťovenská stomatologie“ existuje – její úroveň je nejzákladnější a těžko se shánějí lékaři ochotní ji provádět. Je to dáno tím, že se tam neposílají peníze. U všeobecné medicíny je to tak, že nepochybně máme špičkové odborníky a celkově slušnou síť poskytující průměrnou péči všem. Nelze to ale srovnávat se systémy skutečných zdravotních pojišťoven (Německo), nebo dokonce, když je pacient zákazníkem (USA) a má na to peníze.
Zuby jsou „drahé“, téměř nic dnes není hrazeno zdravotní pojišťovnou – vnímáte, že je to v pořádku? Kde je hranice mezi nezbytně nutnou lékařskou péčí a estetickou nadstavbou?
Tady si voliči rozhodli, že se bude udržovat velký systém nemocnic a chodí se na zbytečné lékařské prohlídky (v tom jsme mistři světa), tak holt je úroveň pojišťovenské stomatologie mizerná a třeba chybějí důležité léky. Medicína je u nás politika. Vždy vyhraje acylpyrin pro všechny zdarma nad lékem pro těžce nemocné dítě, které je jen jedno. Je to o počtu voličů.
Ve stomatologii by šel nastavit systém mnohem lépe, ale musel by mít někdo odvahu zavést třeba racionální systém našich bývalých spoluobčanů z Rakouska.
Jaké jsou vlastně slabiny v systému stomatologické péče? Je dost kvalitních stomatologů?
Máme jeden z nejvyšších počtů stomatologů na světě a další stále přibývají. Co je to kvalitní stomatolog, to je subjektivní pohled. Pro někoho je to naprostá odborná špička, pro někoho kamarád, jiný hledá obstojnou kvalitu co nejblíže. Tak jako si lidé vybírají auto, musejí si vybrat i stomatologa. Jen nemohou čekat, že to bude automaticky zrovna ten nejbližší, nebo někdo, koho jim někdo navelí proti jeho vůli do jejich obce. Když jedete jednou za rok s autem do servisu, nebo každou sobotu nakoupit, tak jste také ochotni popojet tam, kde vám to vyhovuje.
Vy sám se v oblasti stomatologie úzce specializujete, nebo je váš záběr naopak široký?
Ve stomatologii provádím pár výkonů pořád dokola, to je superspecializace. Lidé čekají, že provedu složitou operaci perfektně – to se pak musíte superspecializovat. Proto dělám i spoustu jiných věcí mimo stomatologii, abych z toho nezblbnul.
Jste i členem vládní komise v souvislosti s covid-19. Myslíte, že se v budoucnu budeme muset s covidem žít podobně jako s chřipkou? Je opravdu tak moc nebezpečný v kontextu jiných onemocnění?
Jarní „case mortalita“ byla 0,6%, to není nic strašlivého, v létě bez spojení s chřipkou to bude ještě méně. Historici jednou napíší, zda to byla lehká, střední nebo těžká „chřipka“, uvidíme. Vše se ale dramaticky přehnalo. Na začátku nebylo divu, ale pak politici neuměli „vzít zpátečku“, a to bude bohužel devastovat ekonomiku i medicínu. Zdá se, že většina společnosti bude mít po čase kolektivní imunitu, jako už dnes asi mají Švédové. I tak ale tu a tam někdo umře na zápal plic. Nikdo časem nebude řešit, zda ten zápal plic způsobil koronavirus či jiný virus.
Otázka na závěr – jak už zaznělo v úvodu – pravděpodobně jste nesmírně vytížený… jak relaxujete? Jaké hodnoty ctíte? Nedávno jste v rozhovoru se Zbigniewem Cziendlikem připustil návrat k tradičním křesťanským hodnotám… Co pro vás znamená víra?
Víra je hodnotové ukotvení. Něco můžeme zkoumat v našem světě vědou. Ale jsou věci, ve které musíme věřit. Třeba, že je dobré starat se o rodiče, pilně pracovat nebo nikoho nezabíjet. O tom se nedělají experimenty, to se prostě bere, nebo spíše má brát, jako fakt. Bez vědy, ale ani bez víry to nejde.
Comments